Červenec 2011

Deathly Hallows and it all ended

15. července 2011 v 18:20 | Bery |  Random rants
Harry Potter. Chlapec, který přežil. Ten kluk s jizvou. Většina o něm četla, či viděla filmy, zbytek o něm alespoň slyšel. Pokud si dobře pamatuji, první knížka u nás vyšla kolem roku 2000. 11 let. Téměř celých 11 let jsem už strávil s Potterem. Jediná doba, kdy mě nadšení opustilo, byla při vydání filmu Half-Blood Prince. Už z ukázek se mi nelíbil, do kina jsem nešel a po shlédnutí jsem usoudil, že jsem udělal dobře. Potom přišla knížka Deathly Hallows. Tu jsem opět si nadšeně pořídil už v angličtině. Nedostal jsem ani přes první čtvrtinu. Prostě jsem se do toho nemohl začíst jako kdysi, tak jsem ji nechal ledabyle v knihovničce. Při vydání první části Deathly Hallows jsem se knížku pokusil přečíst znovu, opět neúspěšně. A film? Ten mě taky zklamal, na můj vkus se tam prostě nic nedělo. Od minulého roku jsem tedy Pottera nějak víc neřešil. Zlom přišel však minulý týden, když jsem seděl v hale při florbalu, zazvonil mi mobil a spolužačka mi oznámila, že nám zabookovala lístky na půlnoční premiéru poslední části, poněvadž jsme se o ní ve škole bavili. Nejdřív jsem z vidiny poslední části nebyl příliš odvázaný, ale přeci jen těch 11 let je 11 let a já si to chtěl nakonec hezky ukončit.

V neděli mě opět chytla Pottermánie a já se dal do čtení Deathly Hallows. Tentokrát jsem knížku dočetl. Ve čtvrt na dvě v noci ve středu, v den, kdy jsme měli prakticky jet na premiéru. Mezi tím však byl ještě den strávený japonštinou a já se toho filmu nemohl zoufale dočkat, protože ta knížka mi obnovila vše, co jsem na Potterovi tolik miloval. V podvečer jsem si trošku zašílel s Potter serepetičkama a pak jsme konečně vyrazili na premiéru. Chvíli jsme si počkali před kinem, koupili popcorn a Sprite, potkal jsem staré známé a pak jsme si šli konečně sednout. Reklamy byly opět zabíjecí, tehdy snad ještě víc, než normálně, protože mi přišlo, že jich tam bylo víc. Pak to ale začalo. Flashback na první část a Voldemorta vandalizujícího Brumbálův hrob. Nadšení, které jsem měl celý den, mě však začalo rychle opouštět. V asi polovině filmu jsem začal litovat, že jsem si tu knížku nakonec přečetl, film byl úžasný, ale nedržel se knížky. A ke konci to bylo čím dál horší. Od momentu, kdy se Harry probudil z mrtvých, to šlo do kytek. Z ničeho nic se u v lese u Voldyho objevil Hagrid, Nagini se proháněl po Bradavicích, jako by mu to tam patřilo, Neville si ledabyle vytáhl Nebelvírův meč z Klobouku a "milenecká sebevražda"(děkuji Temi za termín) to zabila úplně. A z konce bych nikdy nepochopil, že se smrtící kletba vrátila na Voldyho, protože to vypadalo, že mu spíš Harry hůlku kouzlem rozbil. A scéna po 19 letech? Ta vyvolala v sále několik záchvatů smíchu. Nevím proč, mě to moc vtipný nepřišlo, asi jsem byl rozhozenej z té pokažené předcházející části.

Prostě mě konec zklamal. Film byl krásně zpracován, klidně bych zašel na 3D, jen pro ten pocit, ale co se týču obsahu, zkazili to a hodně. Mrzí mě to, protože to bylo skvělých 11 let. Ale co se dá dělat, zůstanu u knih, které jsou prostě úžasné. A přeci je tu spousta dalších fandomů, které mají svoji budoucnost, a spousta dalších fandomů se určitě objeví.

A jedna scéna pro odlehčení, McGonagallová prostě válí. :)